Vánoční Německo

18. 12. 2017 – Regensburg a Rothenburg ob der Tauber

V pondělí o šesté ráno už to u nás před gymnáziem vřelo životem. Dva zájezdy tam čekaly na své autobusy, jeden měl vyrazit směr Vídeň, druhý směr Německo. Když jsme se po několikanásobné kontrole ujistili, že nikdo nesedí ve špatném autobuse, pomalu jsme vyrazili tmavou Prahou.

Cesta byla dlouhá. Dospávali jsme spánkový deficit a budil nás jen komentář průvodkyně k německé historii a potřeba jít na záchod. Když jsme dorazili do zkušeným výletníkům známého Rozvadova, překvapilo nás denní světlo a velká spousta sněhu na hranicích. Posilnili jsme se nejmenovaným fastfoodem a připravili se na příval smsek operátorů vítajících nás v Německu.

Naší první zastávkou bylo město Regensburg, v Česku známé též pod názvem Řezno. Zastavili jsme na parkovišti a po jednom z nejstarších kamenných mostů v Evropě (který ale zdaleka nedosahuje kvalit Karlova mostu) se vydali do středu města. Ve změti úzkých starých uliček, podchodů a náměstíček jsme nasávali architekturu a vánoční náladu, doplněnou zejména množstvím stánků vánočních trhů.

Stavili jsme se také v překrásném gotickém dómu sv. Petra, kde jsme obdivovali nádherné vitráže, vnitřní výzdobu a vysoko klenuté lodě. Po tomto krásném zážitku jsme dostali rozchod a ve skupinkách se vydali shánět poslední vánoční dárky, prozkoumávat město nebo hledat kavárnu, kde se můžeme ohřát a najíst. A jak už to tak bývá, rozchod jsme měli brzo za sebou a vydali se spletí uliček zpátky přes most k autobusu.

Cesta do dalšího města, Rothenburgu ob der Tauber, trvala zhruba dvě hodiny, které jsme opět vyplnili dospáváním a příjemným hovorem. V Rothenburgu jsme se z autobusu vydali rovnou skrz starobylé silné hradby do naší Jugendherberge, kde jsme spolu s profesorkami překvapivě shledali, že, ač z naší strany se pracovníkům zařízení předem dostalo bezchybných informací o počtu osob, jejich strana to stejně dokázala nějak zmotat a pro několik lidí nebylo místo na spaní. Po delším čekání nám ale zpřístupnili ještě jednu budovu, a tak jsme si užívali soukromého ubytování.

Během čekání už svět opět potemněl, a proto jsme se doprovázeni září vánočních světélek a pouličních luceren přesunuli do středu Rothenburgu, kde jsme si ukázali místní proslulé vánoční trhy. Jen kousek od náměstí jsme zašli do Deutsches Weihnachtsmuseum, kde jsme notnou chvíli obdivovali vánoční výzdobu, dekorace a netradiční ozdoby, které jak Němci, tak turisté očividně milují. Je asi třeba zmínit, že Rothenburg je znám jako německé město Vánoc. Nám už ale po chvíli z toho přehršle barev a zdobení přecházela hlava kolem, a tak jsme využili následného rozchodu a obešli několik dalších starých kostelů a krásných budov, sehnali nějakou krmi a pojivo a vyfotili trochu té vánoční krásy.

Zpátky v Jugendherberge jsme se chvíli věnovali karbaničení v podobě prší a BANG!, ale znaveni celodenním cestováním jsme brzy ulehli a užili si poklidnou noc v posteli.

19. 12. 2017 – Nürnberg

Ráno proběhlo v obvyklém zájezdovém shonu. Snídaně, sbalit, sundat povlečení, sednout do autobusu a snad nikdo nic nezapomněl. Jelikož noci zřejmě nejsou ani v zimě dost dlouhé, po cestě do Norimberka jsme opět dospávali. Nějaká aktivita proběhla až těsně před příjezdem do slavné Lebkuchen Schmidt, staré německé perníkárny… Před budovou na nás čekal pan majitel a odvedl nás do sálu, kde jsme každý vyfasovali malý perník a šálek Kinderpunsche. Poté nám pan majitel řekl několik slov k historii perníkárny a pustil nám film o jejím vzniku, tradičním postupu výroby a ingrediencích. Přestože byl film v němčině, velmi dobře jsme rozuměli, a tak jsme se při pití teplého nápoje a konzumaci tradičního perníku dozvěděli spoustu zajímavých věcí.

Po filmu jsme měli možnost zakoupit perník domů (což mnoho z nás učinilo) a také ochutnat tradiční perník čerstvě z pece (což učinili všichni). Poté jsme opět nasedli do autobusu a popovezli se do centra Norimberku, kde jsme byli vyhozeni u starého norimberského hradu, který nám již byl důvěrně známý z předchozích zájezdů. Přesto jsme ho rychle prošli a vešli na rozsáhlé norimberské vánoční trhy (Christkindlesmarkt), ze všech stran hlídané policií.

Během chvilkového rozchodu jsme opět tu a tam něco pokoupili a obešli si památky okolo Hauptmarktu, včetně staré zdobené kašny nebo Frauenkirche Nürnberg. Na čas jsme se všichni sešli a rychle se vydali na cestu k autobusu, byli jsme v časovém presu, jelikož nás čekal zlatý hřeb zájezdu, nadšeně očekávaná delfíní show.

Do Tiergarten Nürnberg jsme dorazili tak akorát včas, abychom se zorientovali, našli tribuny a zasedli. Jako první nám dva cvičitelé ukázali práci s lachtany, kterou jsme sice oceňovali a obdivovali, ale nebyli to delfíni… Když přišli na řadu delfíni, ozývalo se z tribun už jen nadšené „ooooooch“ a „aaaaaa“ a zvuky fotoaparátů. Není bohužel způsob, jak vám tak krásný zážitek zprostředkovat.

Po delfíní show jsme dostali opět na chvíli rozchod, a proto se každý vydal za svým oblíbeným zvířetem. Má skupinka například navštívila lamy, dětskou zoo a prolézačky, protože jsme maturanti a vše ostatní je pod naši úroveň…

Když jsme se opět sešli u autobusu, už byla tma, a tak jsme se rychle usadili a vydali se na dlouhou cestu do Prahy. Zájezd se nám všem moc líbil nejen díky skvělým paním profesorkám, vánoční náladě a delfíní show, ale hlavně díky absenci školní výuky.

Jolana Ordeltová, O8A