Jedeme do Ráje

Náš projekt začal na pražském Hlavním nádraží, odkud jsme jeli přímým vlakem do Malé Skály. Naštěstí jsme měli místenky, takže jsme mohli dlouhou dvouhodinovou cestu trávit pohodlně usazeni. Po příjezdu do hotelu a ubytování jsme dostali oběd a po krátkém odpočinku jsme se vydali na osmikilometrový výlet po Maloskalsku. Naše cesta vedla přes vyhlídku Zahrádka ke zřícenině skalního hradu Vranov, který měl být otevřený, ale viděli jsme z něj jen důkladně zamčené dveře, naštěstí jsme si o něm mohli alespoň vyslechnout referát. Poté jsme šli na hrad Frýdštejn (taktéž zavřený) a v drobném mrholení se vrátili do hotelu, kde na nás již čekal „buřtguláš“. Po večeři jsme se ještě sešli při prezentaci referátů, na které nedošlo v terénu, a pak již následovala volná zábava.

Druhý den nás čekal výlet po Hruboskalsku z hradu Trosky. Autobus, kterým jsme měli jet do Turnova, nepřijel, jelikož měl prasklé kolo, a proto jsme museli jet pozdějším, takže byla trasa otočena a Trosky byly zlatým hřebem celého dne. Naštěstí bylo poměrně hezké počasí (ani moc horko, ani moc zima a jen trošičku vlhko) a výlet okolo hradu Valdštejn, přes lázně Sedmihorky a zámek Hrubá Skála (všechny zavřené a pusté, naštěstí však zvenku velmi hezké) příjemně ubíhal. Hrad Trosky jsme si také prohlédli jen zvenčí a pak jsme již rychle klouzali a škobrtali z bahnitého kopce, abychom stihli autobus do Turnova. Zde jsme měli krátký rozchod, jelikož autobus do Malé Skály jel až za poměrně dlouhou dobu. Po návratu do hotelu jsme snědli večeři a vyslechli si poslední referáty (ten o Troskách dokonce s pověstí).

Ve středu nás čekala návštěva Muzea Českého ráje v Turnově, jež bylo plné zajímavých kamenů. Po prohlídce jsme měli rozchod na oběd a pak se vláčkem vydali domů, do Prahy. Věřím, že si projekt všichni užili, a dokonce se i něco nového dozvěděli. Třeba to, že Český ráj byl pod mořem, „které prostě jen tak odešlo“.