Právě byl zveřejněn nový rozvrh hodin na školní rok 2019/2020.
V minulém týdnu se část třídy S7B společně s Karlou a Kryštofem (S7A + 5S) vydala na turistický kurz do Slovenského ráje. Naše průvodkyně po cestě Slovenským rájem byly Lenka Jansová a Markéta Hauptmannová. Výprava začala v pondělí v 6.40 na Hlavním nádraží v Praze. Po nekonečné šestihodinové cestě jsme se ocitli v Popradu, odkud jsme se vydali místní lokálkou do obce Vydrník, z níž jsme vyšli do našeho šest kilometrů vzdáleného cíle, Autokempu Podlesok. Ubytováni jsme byli ve dvoupatrových chatkách, které měly své vlastní sociální zázemí. Nicméně ve většině případů sprchy zůstávaly nevyužité, všichni se raději po túře vykoupali v nedalekém potoku.
Nicméně přijeli jsme kvůli „výletování“. První den jsme se proto vydali dolinou Veľký Sokol. Pro většinu z nás se jednalo o první konfrontaci s obávanými žebříky. Ty pomáhají překonat úseky trasy, které jinak nejsou dostupné. Po vystoupání neuvěřitelných 250 výškových metrů jsme se ocitli na rozcestí Glacká cesta, ze kterého jsme se vydali po turistických cestách, tentokrát bez žebříků, zpět dolů do údolí, okolo Suché Belé. V kempu většina odpočívala, 24 ušlých kilometrů bylo na našich nohou znát.
Za zmínku rozhodně stojí naše stravovací zařízení, restaurace Rumanka. Obsluha byla velice milá, dokonce nám byla dopředu nabídnuta speciální nabídka jídel pro vegetariány, bezlepkové a bezlaktózové strávníky. Zároveň nebyl výběr jídel jakkoliv chudý, každá skupina lidí (vegetariáni, bezlepkoví, bezlaktózoví i ti bez preferencí) dostala na výběr ze tří různých jídel. Všichni tedy byli spokojeni.
Druhý den jsme se vypravili na Kláštorisko, tam jsme se rozdělili na dvě skupiny, jednu výkonnější a jednu méně výkonnou. V poměru 9 ku 6 pro výkonnější jsme se vydali na další trasu. Devět lidí se vydalo na ty největší žebříky, které překonávají v jednu chvíli výškový profil 80 m Sokolnou dolinou a 6 lidí se vydalo na Veľký Kysel. Část zpáteční trasy jsme sice sdíleli, nicméně shledali jsme se až v kempu.
Třetí den jsme se rozdělili již v kempu, a ačkoliv jsme začátek trasy měli stejný, rychlejší skupina ho prošla rychleji a dále si na rozdíl od skupiny B, která se vydala na zpáteční trasu již po výšlapu Suché Belé, skupina A došla až na Malou Poľanu, odkud se po zastávce v restauraci na občerstvení vydala zpět do kempu.
Pátek se již nesl ve znamení odjezdu, nikomu se samozřejmě domů nechtělo. Po vydatné snídani a svačině jsme se okolo dvanácté opět vydali do Vydrníku, vedro naštěstí tentokrát nebylo tak úmorné jako v pondělí. Po patnáctiminutové cestě do Popradu jsme konečně nasedli do modrého pendolina a vydali se na tentokrát ne tak zdlouhavou, nicméně stále šestihodinovou, cestu zpět do Prahy. K naší smůle bohužel v jídelním vagónu došla svíčková.
Naši reprezentanti Pepík Havlas a Adam Štoček v karlovarském Chodově suverénně obhájili titul „beachových“ mistrů republiky.
Po výhře v Praze jsme jeli do Chodova především s očekáváním, jací soupeři se na republikové finále probojovali. Čekalo nás devět dalších dvojic z různých koutů ČR, ale žádní top „beachaři“. Tedy naše zápasy byly především o tom, jak si udržet koncentraci a nedopustit se zbytečných chyb.
Nastavený taktický plán se chlapcům dařilo plnit na jedničku. V některých utkáních jsme pro udržení koncentrace zavedli striktně jen útok z druhé, čímž jsme sami na sebe vytvářeli tlak.
Základní skupinou jsme v tréninkovém tempu prošli bez ztráty setu, a dokonce jen v jednom setu se dostali soupeři přes deset bodů. Tak jsme vyhlíželi soupeře pro semifinále.
Tam na nás vyšla domácí dvojice chlapců z Karlových Varů. Kromě mírné převahy mezi diváky se ale nic nezměnilo a naši hoši opět bez větších problému zvítězili 2:0. Ve finále nás čekala dvojice z Ostravy. Ta byla do této chvíle také bez prohry, ale nějaký ten setík už chlapci z Moravy ztratili. Finále bylo vyrovnané jen v prvním setu do stavu 6:6, pak už to byla jen dominance našich obhájců titulu a po výhrách 15:8 a 15:5 jsme se mohli opět radovat z titulu republikových mistrů.
Chlapcům gratulujeme.
Jako každý rok jeli i letos žáci tercií na poznávací týdenní zájezd do Anglie. Po dlouhé cestě autobusem jsme dojeli do města Torquay, centrem města jsme došli až k akváriu Living Coasts, kde jsme mohli pozorovat tučňáky, lachtany a různé další mořské živočichy. Před večeří si nás vyzvedly přidělené rodiny, u kterých jsme se ubytovali a seznámili se členy a způsobem chodu anglické domácnosti.
Další den jsme strávili dopoledne zábavnou výukou v místní škole a odpoledne jsme navštívili katedrálu s nejdelším nepřerušovaným klenutým stropem a nejužší ulici světa v hlavním městě Devonu – Exeteru. 12. června jsme dopoledne zase strávili v anglické škole a poté si udělali půldenní výlet do Cornwallu, kde jsme navštívili tajemný Tintagel Castle, ke kterému se sice kvůli zřícené lávce nedalo dostat, ale výhled na blízký oceán a útesy byl nádherný. Čtvrteční dopoledne jsme už naposled strávili ve škole, kde jsme obdrželi diplomy, a poté jsme se vydali prozkoumat přístavní město Plymouth. Navštívili jsme největší akvárium ve Spojeném království, vyfotili se u majáku a nakonec většina z nás ochutnala Fish and Chips. V pátek jsme jeli na celodenní výlet. Navštívili jsme zahrady a skleníky Eden Projectu. Měli jsme možnost ochutnat baobabovou zmrzlinu a smootie, navštívit tropický skleník nebo skleník přímořské vegetace.
V sobotu ráno jsme se rozloučili s rodinami, ve kterých jsme bydleli, a vyrazili jsme na dlouhou cestu domů. Cestou jsme ještě navštívili hlavní město Spojeného království – Londýn. V Londýně jsme nejdříve přejeli lanovkou přes řeku Temži, pak jsme pokračovali vlakotramvají DLR až k Toweru. Vyfotili jsme si známý Tower Bridge a podél řeky jsme došli až k památníku Velkého londýnského požáru, který je 62 metrů vysoký. Postupně jsme vystoupali nahoru a pozorovali úchvatný výhled na celý Londýn. Poté jsme pokračovali pomocí „underground“ až na Parliament Square ke známému Big Benu, který se ale restauruje, a proto byl zakryt lešením. Parliament Street jsme došli až k St. James’s Park, kde jsme si dali oběd, a pak jsme pokračovali až k Buckinghamskému paláci. Ulicí The Mall jsme se dostali až na Trafalgar Square. Pak už jsme jen došli k řece Temži a nalodili se na loď, která nám zase ukázala všechna místa, která jsme ten den navštívili. Večer jsme trajektem přejeli do Francie, čímž náš výlet do Anglie, který jsme si velmi užili, skončil.
Tereza Bulvasová a Tereza Masničáková z T3B
.JPG)
.JPG)
.JPG)
V polovině června se v Opavě uskutečnil již 41. ročník celostátní přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Naše gymnázium dosahuje každoročně v SOČ skvělých výsledků, kdy mnoho našich absolventů se úspěšně účastnilo i navazujících zahraničních soutěží. I v letošním roce se všichni reprezentanti našeho gymnázia umístili na předních příčkách v krajském kole, a čtyři z nich dokonce postoupili do kola celostátního, kde změřili síly s výherci krajských přehlídek z celé republiky. I v této velké konkurenci se naši studenti rozhodně neztratili a dosáhli výborných výsledků.
V oboru 06 – Zdravotnictví se na třetím místě v krajském kole umístila Emílie Puttová ze třídy 3. B, která prezentovala práci Vztah střevní mikrobioty a mozkových funkcí na pozadí vývoje schizofrenie. Emíliina práce porotu oslovila natolik, že byla doporučena do licitace pro celostátní kolo.
V kategorii 02 – Fyzika zvítězil student sexty B, Marco Souza de Joode, s prací V335 Ser: určení vlastností spektroskopické dvojhvězdy v krajském kole a v celostátním kole se umístil na čtvrtém místě, čímž navázal na svůj úspěch z loňského roku.
V kategorii 08 – Ochrana a tvorba životního prostředí získala druhé místo v krajském kole studentka sexty A, Karolína Chalašová, a v celostátním kole pak skončila na dvanáctém. Pro Káju však toto nebyl jediný úspěch. Se svou prací Palivový článek v mikrokogeneraci byla již dříve v tomto roce úspěšná v celostátní environmentální soutěži ENERSOL.
V oboru 09 – Strojírenství, hutnictví, doprava a průmyslový design pak zvítězila v krajském kole letošní maturantka (O8B) Renáta Ottová s prací Alternativní plniva do polymerů. Renáta byla úspěšná i v kole celostátním, kde získala šesté místo.
A nakonec to nejlepší… V oboru 12 – Tvorba učebních pomůcek, didaktická technologie se na druhém místě v krajském kole umístila Monika Meirová ze septimy B s prací Virtuální chemická laboratoř a simulace chemických reakcí. V celostátním kole pak Monika získala krásné třetí místo!
Všem studentům moc gratulujeme ke skvělým výsledkům a současně děkujeme za vzornou reprezentaci jak našeho gymnázia, tak hlavního města. A zároveň také doufáme, že i příští rok se najdou studenti, kteří budou mít chuť si vyzkoušet vědeckou práci a pomohou zachovat vysoko nastavenou laťku z předchozích let!
Na školách po celé České republice se před uskutečněním klasických voleb do Evropského parlamentu konaly volby studentské. Termín studentského hlasování připadl na 7. května. Mohli volit studenti starší patnácti let, na výběr měli z téměř 40 stran a hnutí do Evropského parlamentu kandidujících.
Co se týče našeho gymnázia, proměnou ve volební místnost prošla studovna, jejíž dveře se voličům otevřely v 9 hodin 40 minut. Naopak konec hlasování připadl na 13 hodin 45 minut. Účast lehce přesáhla 15% hranici, což je i obecný průměr českých škol.
Za volební komisi
Václav Král a Michal Šilhavý
V pátek 24. května se kvinty vydaly do Amerického centra na Malé Straně, spadajícího pod Velvyslanectví Spojených států amerických. Program, na který jsme šli, se jmenoval A Republic, If You Can Keep It.
Program začal skvěle ztvárněnou projekcí v zatemněné místnosti vyzdobené americkou a českou vlajkou, kartonovými kulisami pražských památek a dobovým československým tiskem. Projekce ukazovala rozhovory Tomáše Garrigue Masaryka, amerického prezidenta Woodrowa Wilsona a rakousko-uherského císaře Karla I. Dozvěděli jsme se, jak důležitou roli sehrály při vzniku Československa Spojené státy, kde T. G. Masaryk našel útočiště, a jejich tehdejší prezident Wilson. Na toho z jedné strany naléhal T. G. Masaryk a ze strany druhé Karel I. Jak jistě víte, nakonec se Wilson rozhodl vyjít vstříc T. G. Masarykovi.
S koncem projekce se dostavil americký velvyslanec a podnikatel Stephen B. King s doprovodem. Přesunuli jsme se do vedlejší přednáškové místnosti. Předstoupil před nás pan velvyslanec King a představil se. Poté pronesl silnou a zajímavou řeč, při které nezapomněl zmínit velikost a bohatství své země.
Další bod programu byla nesmírně zajímavá přednáška pana plk. gšt. PhDr. Eduarda Stehlíka, PhD., MBA. Nejprve nám vyprávěl o politickém vyjednávání T. G. Masaryka, o jeho cestách a taky o tom, že byl vlastně samozvaným reprezentantem neexistujícího státu. Následovně vyprávěl o tom, jak velké riziko bylo pro Čechy a Slováky vstoupit do legií bojujících na straně Dohody, o jejich zdarech a nezdarech, o jejich cestě domů a o tom, jak legionáři dva roky ovládali Transsibiřskou magistrálu. Po přednášce obsáhle odpovídal na posluchačstvem položené dotazy.
Na závěr nám energický mluvčí Amerického centra poděkoval za účast, pozval na další akce pořádané touto institucí a upozornil na to, jaké jsme měli štěstí, že tam s naší skupinou byli i dva výše zmínění vzácní hosté.
Jiří Pleskot, K5B
V rámci projektových dnů, pro 2. a 3. ročníky vyššího gymnázia, jsme se vydali do Moravského krasu. Hlavními body našeho programu byly – propast Macocha, Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně a zámek Blansko.
Nejsilnějším zážitkem v rámci našeho výletu byly Punkevní jeskyně. V nich se nacházelo obrovské množství krápníků. Tyto stalagmity, stalaktity a stalagnáty všemožných tvarů i velikostí jsou krásné samy o sobě, avšak když jsme uviděli malé mělké jezírko, které při správném nasvětlení odráželo jeskynní strop a stěny plné krápníků, nestačili jsme se divit. Na konci jeskyně jsme se dostali na dno Macochy. Tu jsme později viděli také seshora. Oba pohledy měly něco do sebe, ale nám se líbil více pohled zdola. Za zmínku by stála také velice úchvatná a zajímavá projížďka lodičkou v Punkevních jeskyních, která nám umožnila pohled z jiné perspektivy.
Renesanční zámek Blansko je dominantou města Blanska. Nejvíce nás zaujala jeho pestrá historie, o které jsme se podrobně dozvěděli díky komentované prohlídce. Tamější zámecké sídlo je opravdu okouzlující. Po vstupu do zámeckého areálu se před námi zjevil bílý renesanční zámek s červenými střešními taškami kontrastující se zelení v zámecké zahradě. V budově zámku dnes sídlí muzeum, které vystavuje železářské umy tehdejší doby.
Jedna z mála věcí, které se na výletě nepovedly, bylo počasí. Bohužel nebylo moc teplo a pršelo. Také nám cestou zpět do města, kde jsme bydleli, ujel autobus, takže jsme museli jít pěšky. Jinak se nám výlet líbil a klidně bychom se do Macochy a Punkevních jeskyní všichni určitě rádi podívali znovu.
Vytvořily Kateřina Housová a Alžběta Dufková z 2. B.
