Ve středu 4. 11. přišli do školy dobrovolníci, kteří pomáhají uprchlíkům na chorvatsko-srbské hranici a pořádají sbírky na jejich podporu. Tyto dobrovolníky nezašťiťuje žádná organizace, a proto je situace na hranicích velmi neorganizovaná a složitá. O tom a o jiném s námi diskutovali v aule školy. Debaty s dobrovolníky se zúčastnili nejen studenti, ale i někteří členové pedagogického sboru.
Dobrovolníci zahájili přednášku popisem situace na hranicích, prezentací fotek a své práce v terénu. Načež se rozvířila velmi bohatá diskuze. I přes silnou kontroverzi obklopující toto téma diskuze probíhala civilizovaně a pokojně.
Vojtěch Gregar
Výsledky společné části maturitních zkoušek 2015 (uveden průměrný % skór)
|
Český jazyk a literatura |
Anglický jazyk |
Německý jazyk |
Matematika |
|
|
G celkem v ČR |
79,9 |
88,7 |
83,6 |
69,2 |
|
G 8leté v ČR |
82,6 |
91,5 |
87,9 |
74,3 |
|
G 6leté v ČR |
79,7 |
90,0 |
84,7 |
69,9 |
|
G 4leté v ČR |
78,0 |
86,8 |
80,0 |
64,9 |
|
naše G celkem |
82,6 |
93,9 |
82,6 |
75,8 |
|
G 8leté |
82,4 |
95,5 |
80,3 |
83,1 |
|
G 6leté |
82,4 |
93,6 |
86,2 |
75,7 |
|
G 4leté |
83,3 |
91,0 |
72,2 |
64,8 |
Pořadí v Praze:
|
8 leté |
6 leté |
4 leté |
|
|
AJ DT |
10 |
1 |
14 |
|
M DT |
5 |
2 |
7 |
|
ČJL DT |
14 |
6 |
8 |
Letošní Podzimní čtení v Louvru, pod záštitou paní profesorky Ivany Maršálkové, se odehrávalo již po páté, a to tradičně ve velmi příjemných prostorách galerie kavárny Louvre, která se mimochodem drží dlouhodobě na prvním místě v hodnocení pražských kaváren.
Letošními témata, která navrhuje také již tradičně pan spisovatel Michal Viewegh, zněla takto: MILOVAT ŽIVOT VÍCE NEŽ JEHO SMYSL a druhé téma bylo: NEPTEJ SE, CO TI ŽIVOT DÁVÁ, ALE CO TY MŮŽEŠ DÁT ŽIVOTU. Na tyto náměty měli studenti vybraných gymnázií vytvořit povídku. Soutěže se účastnila tato gymnázia: Nad Štolou, Voděradská, Budějovická, Zatlanka a Elišky Krásnohorské.
Do celé soutěže se zapojilo přes 95 studentů, avšak pouze deset nejlepších se probojovalo až sem na Podzimní čtení v Louvru, kde porota, tvořená profesory uvedených gymnázií a samozřejmě jejím předsedou Michalem Vieweghem, vybrala vítěze. Porota to neměla vůbec lehké. Přestože témata byla poněkud těžší a pochmurnější, našly se zde i velmi vtipné povídky. Naši školu zastoupili dva studenti: Tereza Šírová a Matyáš Procházka (S7B). Porota se však nakonec jednomyslně shodla na vítězce Emě Labudové z Gymnázia Budějovická, porotci ocenili především velmi originální zpracování tématu.
Dopolední program nám zpestřilo hudební vystoupení Tatiany Meierové (S7B). Všichni byli nadšeni!
Jak závěrečným slovem potvrdil pan Michal Viewegh, v psaní se nedá soutěžit, a proto si každý účastník finále mohl odnést jako ocenění svého literárního umu knihu od M. Viewegha i s věnováním. Další cenné dárky věnoval hlavní sponzor soutěže – Literární noviny, tyto byly zastoupeny panem Janem Štolbou.
Literární čtení bylo pro všechny velmi příjemně stráveným dopolednem, takže se moc těšíme zase na příští rok a na šesté pokračování Podzimního čtení v Louvru, které je naplánováno na 11. 11. 2016.
Markéta Balcárková, S7B
V pondělí 26. října 2015 se naše třída vypravila do Senátu Parlamentu České republiky za doprovodu třídní profesorky Maršálkové a její zástupkyně prof. Bimkové. Sešli jsme se po první hodině v hale školy, odkud jsme došli na zastávku Korunovační. Na Malou Stranu jsme dojeli tramvají č. 12, v níž jsem upřímně litovala ostatní spolucestující. Po krátkém rozchodu jsme se společně vypravili na Valdštejnské náměstí, kde se nás ujala paní průvodkyně. Pro vstup do budovy jsme museli absolvovat bezpečnostní prohlídku, skoro jako na letišti. Všichni prošli bez problémů až na paní třídní profesorku…
Návštěvu Senátu jsme zahájili v Hlavním sále. Usadili jsme se v pohodlných modrých židličkách a vyslechli si úvod o historii paláce a životě Albrechta z Valdštejna. K tomu jsme si mohli podrobně prohlédnout nádherný veliký sál. Na stropě jsme viděli obraz od Baccia del Bianca, na němž se Valdštejn nechal zpodobit jako bůh války Mars v alegorickém vozu se čtyřmi koňmi – čtyřspřeží přitom bývalo vyhrazeno nejvyššímu bohu Diovi.
Další část prohlídky nás vedla do Rytířské síně, kam kdysi byli uváděni význační hosté. Každého musel nejprve upoutat veliký jezdecký obraz Valdštejna z roku 1631. Za pozornost bezpochyby stály i tapety z telecí kůže, do nichž jsou vytlačeny motivy květů, plodů a ptáků.
Zdobenými dveřmi jsme prošli do další místnosti, tzv. Předpokoje. Zde nás zaujala především dvě benátská zrcadla. Odtud jsme, stejně jako kdysi vybraní hosté, pokračovali až do Audienční síně s kruhovým půdorysem. Pod původním lustrem jsme mohli otestovat výbornou akustiku sálu. Průvodkyně nás tady upozornila na vyobrazení vývoje lidstva na čtyřech obrazech u stropu.
Z Audienční síně jsme prošli Mytologickou chodbou, která je vyzdobena mnoha výjevy z antických bájí a původní Valdštejnovou truhlou. Schodištěm s fotografiemi předsedů Senátu jsme vešli do Jednacího sálu, který původně sloužil jako konírna. Koně v ní museli mít opravdu pohodlné ustájení – říká se, že je měl Valdštejn raději než lidi…
Už bez paní průvodkyně jsme nahlédli do neuvěřitelně vysoké kaple sv. Václava (Valdštejn byl nejen Albrecht, ale také Eusebius a Václav) a sešli do podzemí. Krátce jsme si prohlédli původní studny, ale mnohem více nás zaujaly neobvyklé dary, které senátoři dostávají v cizině při zahraničních cestách.
Když jsme se opět dostali ven, zašli jsme ještě do Valdštejnské zahrady, kterou jsme si ale moc neužili. Viděli jsme jen Salu terrenu, dva pávy a jezírko s rybami, které každého udiví svou velikostí.
Tím skončila naše prohlídka Senátu a my se museli vrátit zpět do školy na vyučování, které bychom v ten den sice klidně oželeli, ale učitelé byli bohužel jiného názoru.
M. Novotná, T3B
Celý leták
Ke stažení zde.
Základní informace
středa 4. 11. 2015
od 14.00 hod. – aula
Zájemci se zapíší do 3. 11. v kanceláři 013.
Již sedmý biologický kurz proběhl tentokrát od 1. do 5. září na základně DDM Stod na břehu řeky Mže pod zříceninou hradu Buben.
Na co si účastníci rozhodně nestěžovali? Na nudu. V průběhu dne jsme nabízeli průměrně dvanáct programů vedených většinou externími odborníky. Každý si mohl vybrat podle svého zájmu od botaniky, ekologie a archeobotaniky přes zoologii, etologii až po anatomii a fyziologii člověka. Minimum teorie, maximum praxe. Příprava pastí, lovení, odchyty, sběry, pitvy, určování, mikroskopování… Vůbec nebylo na překážku, že se během jednoho programu sešli žáci z tercie a oktávy. Někdy měli více znalostí mladší studenti, jindy starší, ale každopádně se každý něco nového dozvěděl. Budoucí maturanti využili možnosti vést s externisty z vysokých škol rozhovory o možnostech uplatnění a průběhu studia na některých vysokých školách.
Ve volných chvílích (ani nevíme, kdy vlastně byly) nacvičili starší účastníci ve skupinách dramatizaci některých biologických dějů (genová exprese, dýchání, fotosyntéza), mladší zpracovávali zvolený miniprojekt.
Ve čtvrtek 3. září jsme navštívili rezervaci SOOS a nejznámější rezervace Slavkovského lesa (Smraďoch, Tři křížky, Kladská). Počasí nám v tento den zrovna moc nepřálo, ale s kapkou optimismu a deštníkem jsme objevili i český endemit – rožec kuřičkolistý.
Na úplný závěr kurzu si všichni vyzkoušeli akceschopnost při poskytování první pomoci. Učili jsme se, jak zachránit život v případě pádu ze schodů se zástavou dechu a tepu a postiženému infarktem. Pak už si účastníci jen zabalili vše včetně řady metodických a výukových materiálů, jejichž množství mohl každý ovlivnit nejen aktivitou při odborných programech, ale i tím, jak ochotně se stavěl třeba k mytí nádobí nebo k úklidu společných prostor, a vydali se na cestu domů.
A závěrečná otázka: Kam příště?
A vzkaz od externistů: Bylo nám s vámi dobře a rádi přijedeme znovu.
