Pokud jste milovníkem české historie, konkrétně období 2. světové války, byl by pro vás tento projekt, vedený profesorkami Ivanou Marvánovou a Markétou Šejnohovou, jako stvořený. Dva dny pídící se po stopách slavného atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha by pro vás byly nezapomenutelným zážitkem. Dozvěděli byste se spoustu věcí o tehdejší době a především nejen o hrdinných parašutistech – Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi, ale také o jejich podporovatelích a spolupracovnících.
První den byla na programu návštěva Ďáblického hřbitova, Kobyliské střelnice, místa provedení atentátu, Petschkova paláce a nakonec zhlédnutí nového britského snímku Anthropoid. Po hřbitově v Ďáblicích jsme se pohybovali pomocí aplikace Geofun (aplikace pro mobilní telefony, která zábavnou formou provází turisty po nejzajímavějších místech v regionu), která nás zavedla k místu, kde jsou údajně zakopány ostatky parašutistů, a poté i na místo, kde přišlo o život rukou nacistů okolo pěti set lidí: Kobyliskou střelnici. Pokud jste zde ještě nebyli, stojí toto místo rozhodně za návštěvu. Je to opravdu silný zážitek. Z celého místa srší posvátná úcta. Podél chodníčku jsou desky se jmény všech zde popravených. Pochmurná nálada a myšlenka, že to, co se tu stalo, se už nikdy nesmí opakovat, vás opustí až chvíli po odchodu z areálu.
Ona osudná zatáčka blízko nemocnice na Bulovce byla také nalezena pomocí aplikace. Toto místo je absolutně jiné, než bylo v době atentátu. Je zde socha a tabule popisující děj této operace.
Do Petschkova paláce neboli „Pečkárny“ nás už Geofun nezavedl. Bylo zde sídlo gestapa a probíhaly zde kruté výslechy. Docházelo zde i k mučení a věznění. Měli jsme zde sraz s naším průvodcem, po kterém jsme sice chtěli spíše vyprávění o zdejších krutých výsleších, ale dostalo se nám úžasné přednášky o Sudetech a sudetských Němcích. Suterén Petschkova paláce je zachovalý a my jsme si ho mohli důkladně prohlédnout.
Film byl úžasnou kulturní vložkou, i když jedna spolužačka řekla, že byl, cituji: „Trochu povrchní.“ V tom jí asi musím dát za pravdu.
Druhý den jsme navštívili pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici a jeho kryptu, kde se po atentátu skrývalo sedm parašutistů. I zde došlo (alespoň u mne) k něčemu podobnému jako na střelnici. Když jsem si prohlížela pravé díry od kulek, mrazilo mne po zádech.
Dále byla na programu návštěva Vojenského historického ústavu na Vítkově. Zde nás výstavou V ulicích Protektorátu Böhmen und Mähren provedl sympatický historik Zdeněk Špitálník. Mohli jsme vidět i osobní věci některých parašutistů.
Na závěr jsme měli vytvořit návrh památníku pro spolupracovníky a podporovatele zapojených do operace Anthropoid. Celý projekt byl inspirující a zajímavý, dobře zpracovaný a hlavně velmi naučný.
Markéta Prošková, tercie B
