Jazykového pobytu v německém Sebnitz se v září 2019 zúčastnili žáci naší třídy, tedy tercie A, a němčináři z tercie B.

V Sebnitz jsme se měli skvěle. Bylo tam spoustu zábavy a přitom jsme se toho hodně naučili. Program byl pestrý, ale zbylo nám dost času, abychom se spolu bavili.

První den jsme absolvovali takzvanou KIEZ-Rallye, při níž jsme zjišťovali informace o areálu, ve kterém jsme byli ubytovaní. Druhý den jsme hráli GPS hru, během níž jsme v týmech dostali GPSky a podle souřadnic jsme plnili různé úkoly. Třetí den byla na programu Stadt-Rallye. Ve městě jsme zjišťovali informace o Sebnitz, museli jsme se ptát i místních obyvatel. Čtvrtý den jsme se vydali na celodenní výlet na pevnost Königstein. Téměř každý den jsme absolvovali jazykový kurz.

Vždy jsme pak měli dost volného času na zábavu. Nejčastěji jsme hráli ping-pong, ale bavili jsme se i jinak.

Večer pak byl zase jiný program. Dvakrát jsme tančili na diskotéce a jednou hráli bowling.

Kromě výuky němčiny jsme během celého pobytu komunikovali s německými dětmi, což bylo zajímavé i zábavné.

Poslední den jsme si bohužel museli zabalit věci a odjet.

Text: Magdalena Antonová, T3A
Video: O. Píša a A. Forejt, T3B

O projektu Post Bellum jsme se dozvěděli od naší skvělé paní učitelky na český jazyk, Kláry Hausmannové. Od samého začátku nás projekt velmi zaujal, obzvlášť, když jsme se dozvěděli, jaký příběh má naše pamětnice Jindra Zemanová. S paní Jindrou jsme měli čtyři setkání. Její příběh jsme zpracovali pomocí videozáznamu. Stříhání bylo sice těžké, ale za výsledek to určitě stálo. S naší prací jsme skončili druzí. Celkově jsme si projekt moc užili.

Majda, Eve a David K4A

V pátek 15. 11. 2019 se konal již osmý ročník literární soutěže Podzimní čtení v Louvru. Soutěže se tradičně zúčastnilo 5 vybraných gymnázií – Voděradská, Na Zatlance, Elišky Krásnohorské, Budějovická a Nad Štolou, poslední jmenované je zároveň organizátorem této akce. V čele poroty zasedl známý český spisovatel Michal Viewegh, součástí poroty byly jako vždy profesorky češtiny ze zmíněných gymnázií, zástupcem médií byl – opět tradičně – novinář Jan Štolba z Literárních novin.

Téma zadané Michalem Vieweghem znělo: „V úterý ráno se Petr/Zuzka v novinách/časopise dočetl, že…“ Na tuto úvodní větu pak navazovala povídka každého ze soutěžících. Těch bylo ve finále jako každoročně deset. Všichni účastníci napsali velmi originální a osobité povídky, které jejich autoři sami přednesli.

Páteční dopoledne uvedl moderátor Matej Kromka (K5A) a o kulturní program se postaral Petr Hais (S7B).

Vítězem letošního ročníku se stal Alexandr Plata (K5A) z Gymnázia Nad Štolou se svojí vtipnou povídkou Klokan. Ta všechny přítomné zaujala napínavými příhodami o uprchlém klokanovi. Dalším reprezentantem naší školy byl Dominik Štemberk (6S) s povídkou Smrad cigaret. Konkurence byla tento rok opravdu veliká, a proto ještě jednou gratulujeme vítězi.

Závěr dopoledne patřil předávání cen. Slavnostní atmosféru podtrhlo příjemné a útulné prostředí kavárny Louvre.

Příští – devátý ročník – se bude konat opět v Cafe Louvre 13. 11. 2020.

Anna Sniegoňová, K5A

Viz též článek v Literárních novinách^[1].

Cílem projektu bylo získat představu o platnosti či neplatnosti zjednodušeného schématu vývoje člověka, který se traduje a objevuje při zadání klíčových slov evoluce člověka. S naším pátráním jsme začali v Hrdličkově muzeu, kde jsme se zúčastnili workshopu Evoluce člověka – Cesty lidí a zahráli si hru Sága rodu Homo. Na chvíli jsme se stali terénními paleoantropology a cestovali po světových nalezištích homininů, kde jsme se stali více či méně zdatnými nálezci kosterních pozůstatků.

Po krátké pauze jsme se přesunuli do Chlupáčova muzea, kde jsme se ještě hlouběji ponořili do historie vzniku a vývoje života na Zemi. Druhý den jsme se díky velmi pěkně vymyšlené trase, kterou vymyslela paní profesorka Ježková, pohybovali po dně prvohorního moře. Začali jsme v Řeporyjích a skončili v Nových Butovicích. Stratigrafie, radiometrické datování, fosílie, vůdčí fosílie, čeřinky, stratotyp, graptolit, lobolit – slova ze sešitů byla najednou jasnější, hmatatelnější. Kladívka, ať už geologická nebo běžná, přišla opakovaně ke slovu. Samozřejmě jsme kutali pouze v suti, přesto se nám několik pěkných nálezů podařilo. Mohli jsme si tak udělat lepší představu o práci paleontologů. A díky tomu dokážeme správně rozlousknout počáteční otázku: Které z těchto schémat lépe vystihuje vývoj člověka?