Letos v červnu (7. 7. – 15. 7. 2019) se konala první biologicko-zeměpisná zahraniční exkurze Gymnázia Nad Štolou. Pod vedením tří pedagogů (K. Babická, Z. Lerch a M. Ratajová) a dvou externistů z Přírodovědecké fakulty UK (J. Kadlec a T. Bečvář) vyrazilo autobusem z Prahy celkem 45 studentů vstříc novým zážitkům do slunného Chorvatska.
Naším cílem byla jižní část Chorvatska, konkrétně kemp Vučine v městečku Žuljana na poloostrově Pelješac. Jedná se o prověřenou lokalitu, kam již několik let pořádá každoroční vysokoškolské kurzy mořské biologie katedra Ekologie PřF UK pod vedením profesora Petruska. Poklidná zátoka lemující kemp je výjimečná zejména svou vysokou biodiverzitou jak podmořského, tak suchozemského života. Krátce po příjezdu se studenti ubytovali ve stanech a mohl začít program. Rozděleni do skupinek k jednotlivým vyučujícím a externistům tak mohli začít prozkoumávat faunu i floru středomořské oblasti, která se v mnohém výrazně liší od toho, co jsme mohli pozorovat např. během projektových dnů nebo biokurzů na území ČR. Vyučující a externisté se snažili lovit a sbírat materiál jak ve vodě, tak na suchu a společně se studenty za použití mikroskopů, binokulárních lup a literatury jej následně určit. U nejzajímavějších objektů pak většinou následoval odborný výklad.
Studenti se tak mohli poprvé seznámit s řadou mořských tvorů, např. obrovský zej – mořský plž bez ulity, jenž je pro svůj bizarní vzhled nazýván mořský zajíc, nebo pozoruhodný rypohlavec – bezobratlý živočich, u kterého žije mikroskopický samec přímo v pohlavních orgánech samice, případně jedovatá nereidka – kroužkovec, jenž svými výrazně zbarvenými štětinami dovede neopatrného plavce bolestivě požahat. Nutno dodat, že studenti byli dopředu dobře seznámeni s nebezpečnými druhy živočichů, se kterými se mohli setkat ve vodě i na souši. A byli také poučeni, jak se v případě setkání s takovým zvířátkem zachovat. I díky tomu si mohli bezpečně prohlédnout např. ropušnici – jedovatou rybu, jejíž jed je mnohonásobně účinnější než morfium, a vědci je proto zkoumán k případnému využití v medicíně. Z dalších mořských tvorů si studenti mohli prohlédnout řadu druhů pestrobarevných ryb i bezobratlých. Asi největší zájem však vzbudily nálezy olihně, sépií a zejména chobotnic, neobyčejně inteligentních živočichů, které nám v přímém přenosu ukázaly, že jsou skutečnými mistry kamufláže, díky schopnosti rychle změnit barvu i tvar těla. Ze suchozemských živočichů mohli studenti vidět zejména řadu druhů hmyzu (mnohdy se jednalo o druhy, které se velmi vzácně vyskytují i v ČR), např. kudlanky, pestrobarevné zlatohlávky, krajníky, ploskorohy, nebo exoticky vyhlížející brouky nosorožíky. Velký zájem vzbudily nálezy plazů – přímo v kempu se nám proháněly želvy zelenavé, podél cest se dali spatřit hadi, jako např. štíhlovky útlé, nebo překrásně vybarvená a ohrožená užovka levhartí. Vzácností nebyli ani ikoničtí blavoři, nejdelší evropské ještěrky (beznohé, podobně jako slepýš), dorůstající délky až 130 cm. Večer pak náš kemp pravidelně navštěvoval výreček malý, druhá nejmenší sovička Evropy, jehož pískání v korunách borovic přímo nad stany možná v noci budilo nejednoho spáče.
Zabrousili jsme také do historicko-geografických souvislostí. Navštívili jsme městečko Ston, které je od středověku obehnáno impozantními hradbami (druhé nejdelší v Evropě), jež měly za cíl chránit saliny – plochy při pobřeží, kde se těžila sůl. Ston sice nepatří mezi nevyhledávanější cíle v oblasti, ale o to víc jsme si mohli užít krásné výhledy z hradeb. Tím nejnavštěvovanějším cílem je Dubrovník – historická perla Jadranu, město s pohnutou minulostí. Dubrovník nás přesto na začátku sezony trochu nemile zaskočil obrovskými davy turistů. Prohlédli jsme si historické centrum a navštívili jsme Námořní muzeum s mořskými akvárii. Dalším z výletů byl výšlap na nedaleký vrchol sv. Ivan (469 m. n. m.), ze kterého se nám naskytl krásný výhled na Pelješac a nedaleký ostrov Mljet.
A co by to bylo za kurz, kdyby se nedostalo také na gastronomické okénko? Volně jsme navázali na poslední kulinářský kurz (Biologie a zeměpis na talíři), jenž byl zaměřen na středomořskou kuchyni, a dvakrát jsme si zpestřili jídelníček grilovanými sardinkami, makrelami, olihněmi a skvělými pražmami, podávanými s několika druhy salátů. Na přípravě grilovaných ryb se podílela většina studentů i pedagogů. Gastronomicky zajímavá byla také vynikající večeře v místní restauraci, kdy jsme měli možnost ochutnat formou švédských stolů řadu místních specialit. A aby toho nebylo málo, zúčastnili jsme se také vyjížďky lodí na místní ústřicovou farmu, která byla zakončená ochutnávkou ústřic, jež jsou považovány za jedny z nejkvalitnějších v Evropě.
Závěrem je třeba poděkovat oběma externistům za jejich nadšení a spoustu zajímavých informací a také panu Babickému, který pomáhal s organizací kurzu a především každý den živil více než 50 hladových krků!
A kdy a kam nás zavede další zahraniční přírodovědná exkurze?
Nechte se překvapit! ☺☆
Z. Lerch
