Díky paní profesorce Lukelové jsme měli tu vzácnou možnost strávit velmi příjemnou hodinu s Janem Vodňanským. Již svým úvodním výstupem, kdy pan Vodňanský mírně zmateně vytahoval z batohu stohy novinových článků, „cédéček“ a poznámek, v nichž se nemohl zorientovat, rozpustil všechny ledy a zbytek přednášky probíhal spíše jako družná debata.

Poslechli jsme si několik písní, vyptávali se na to, kde čerpat inspiraci a jak si za všech okolností udržet optimismus, hravost a nadhled, a nakonec jsme se dotkli i tématu těžšího a povídali si i o cenzuře, kontrole a všeobjímajícím strachu a úzkosti minulého režimu.

Hodina sice není moc dlouhá, i tak to ale stálo za to.

Barbora Nebáznivá 6S