Projekt jsme zahájili s prázdnými žaludky (nesměli jsme snídat) v úterý 10. 5. 2011 na Přírodovědecké fakultě UK výzkumem, který měl odhalit, zda máme či nemáme gen pro receptor CCR5 umožňující vstup viru HIV do buněk. Hned první úkol nebyl pro většinu z nás zrovna jednoduchý. Neustále otevřená ústa a beznadějné pokusy o vytření párátkem vzorek bukální sliznice o velikosti špendlíkové hlavičky byly poměrně vyčerpávající. Nakonec se to však podařilo všem.
Po následujících postupech (koktejl polymerázy, primerů, nukleotidů, PCR a elektroforéza) jsme se konečně dobrali k závěru - ‚‚Pepa je heterozygot!‘‘ To znamená, že v případě nakažení virem HIV je Pepa odolnější než my ostatní –„obyčejní“ homozygoti. Další den jsme si ve škole podrobněji vysvětlili průběh celého výzkumu a zopakovali jsme si rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. Zbytek dne jsme prováděli spoustu zajímavých pokusů zaměřených zejména na vlastnosti membrán:
- stanovení osmotické hodnoty buňky (cibule)
- vitální barvení kvasinek (pekárenské droždí)
– chudáci mrtvolky byly odhaleny díky methylmodři
- Traubeho měchýřky – jak to nakreslit?
- osmóza – pronikání molekul jódu přes igelit
- fyzikální jevy v buňce
Poslední den jsme si po teoretickém úvodu vyzkoušeli práci s barvitelnými buněčnými strukturami:
- Gramovo barvení (E.coli + B. subtilis)
- Barrovo tělísko (bukální sliznice) – aneb jsem holka nebo kluk?
- pozorování fází mitózy (cibule) – zde se jedné skupině podařilo kýženou anafázi i vyfotit!
Z tohoto projektu jsme si všichni odnesli mnoho nových informací a zážitků.
xy