Když jsme se hlásily do projektu Comenius, trochu nás děsila ta představa tří měsíců pryč od rodiny a přátel. Tři měsíce nám připadaly jako strašně dlouhá doba. Teď už máme skoro dvě třetiny za sebou a vůbec nám to jako dlouhá doba nepřijde. Naopak, možná až trochu moc rychle to utíká :). Za týden nás čekají dvoutýdenní jarní prázdniny, během kterých se za námi přijedou podívat naše rodiny, a pak poslední dva a půl týdne školy a budeme zpátky v Praze.

Na konci ledna jsme absolvovaly třídenní příjezdový seminář v Bordeaux, společně s ostatními studenty, kteří jsou na stejném projektu, jako my. Kromě dalších čtyř studentů z ČR to byli studenti z Itálie a Španělska. Dva Češi kvůli semináři museli přiletět až z Martiniku, protože je pro všechny povinný. Během semináře jsme se měli s ostatními podělit o naše dosavadní zkušenosti a zážitky a samozřejmě se nám nevyhly ani spousty her. Jedno odpoledne jsme strávili prohlídkou Bordeaux. Než jsme dostali rozchod, dostali jsme pomeranč, který jsme měli s lidmi, které potkáme, za něco vyměnit. My jsme pomeranč nabídly třem mile vypadajícím důchodkyním, které si užívaly slunečné odpoledne na promenádě podél řeky, která Bordeaux protéká. Za pomeranč nám každé daly malý bílý bonbon. Když nás s bonbony viděli lidi z Comenia, zděšeně se na nás podívali. Okamžitě se nás začali vyptávat, kdo nám je dal. Když jsme ukázaly na tři usmívající se důchodkyně, uvěřili nám, že jde opravdu o neškodné bonbony a ne žádné drogy. Každopádně Bordeaux jsme si užily. Stihly jsme si prohlédnout centrum města, nákupy i ochutnat výborné canele, které pochází právě z Bordeaux.

Dvě z nás jely poslední víkend v lednu se školou lyžovat do Pyrenejí. Cesta do Pyrenejí z Parentisu, kde chodíme do školy, trvá autobusem asi 3 hodiny. Bohužel zrovna ten víkend napadlo tolik sněhu, že lyžovat mohli z celého víkendu dohromady jen 2 hodiny. Zato ale měly příležitost si užít odpoledne na sněžnicích.

Minulý týden tu navzdory tomu, že únor je tady nejchladnějším měsícem, panovalo jarní počasí s teplotami až 17°C. Poprvé jsme mohli využít pláže u Atlantiku a dvě z našich rodin se sešli ke společnému pikniku. Bohužel teplé počasí nás zase rychle opustilo a dnes dokonce sněžilo (sice to bylo jen pár vloček, které okamžitě roztály, ale i to je na místní poměry hodně).

Všechny tři máme štěstí na hostitelské rodiny. Dobře se o nás starají a o víkendech nás berou na nejrůznější zajímavá místa v okolí, jako je třeba pobřežní město Biarritz. Dostaly jsme se i do Španělska - do města San Sebastian a jedna z nás stráví jeden ze dvou týdnů nadcházejících prázdnin v Paříži.

Na závěr bychom chtěly vzkázat všem, co uvažují o delším pobytu v zahraničí, ať seberou odvahu a jdou do toho. Je to úžasná zkušenost, kterou jen tak něco nenahradí. Na určitou dobu žijete úplně nový život (a zároveň víte, že na vás čeká i ten starý, který vám za tak krátkou dobu, jako jsou 3 měsíce, nikam neuteče). Obohatí vás to po všech stránkách, nemluvě o zlepšení v cizím jazyce.

Nicole, Markéta, Bára