Na začátku září 2023 se žáci primy A a B vydali na adaptační kurz do Krkonoš.

Přinášíme několik fotografií a zážitků.

Lesní bouda (E. Sikorová)

Po příjezdu na adaptační kurz na Lesní boudu jsme se ubytovali, příjemné překvapení bylo zjistit, jak útulné máme pokoje a jak krásná je okolní příroda i bouda sama (včetně všech zde žijících zvířat). Večer se z Lesní boudy stalo gamblerské doupě – třídy P1A a P1B začaly hrát bingo. Hra to byla těžká a hlavní ceny byly kuchařská zástěra a placka.

V pondělí jsme hráli různé seznamovací hry a aktivity s housenkou. Přišlo osudné úterý a s ním výlet na Sněžku. Těch 22 km jsme zvládli levou zadní. Na vrcholu Sněžky jsme gratulovali spolužákovi k narozeninám a pak jsme posilnění párkem v rohlíku běželi nazpátek, abychom stihli večeři. Další den nás začali „opouštět“ spolužáci, kvůli řádící viróze museli odjet domů, ale naši veselou náladu to nezkazilo.

Také nás poctila návštěvou paní ředitelka, připravili jsme si pro ni různá komická divadélka a vystoupení. Na závěr bylo vyhodnocení všech soutěží a pak už jsme jeli domů. Jediná smutná věc na adapťáku byla ta, že nás od školy odjíždělo 31 a společně se nás vrátilo jen 19 (kvůli viróze).

 

V letošním roce se tradičního jazykového pobytu v německém městečku Sebnitz zúčastnila třída T3A a němčináři ze 2S. Kromě výuky s rodilým mluvčím program zahrnoval poznávání místních reálií, výlet na pevnost Königstein a různorodé sportovní aktivity. 

Akce se setkala s kladnou odezvou a v této tradici budou němčináři pokračovat.

Dnešní snídaně si zachovala úrověň té včerejší, po které jsme ale již museli hotel opustit. Cesta autobusem do města Chioggia začala blahopřáním k narozeninám paní profesorce Bucci. Zbytek cesty nám pak zpříjemňoval hudební doprovod ze zadních sedaček.

Chioggia nese přezdívku malé Benátky, ovšem podle místních jsou Benátky pouze velká Chioggia. Městem protéká sice méně kanálů a proplouvá méně lodí, zato však není přeplněné turisty. Chioggia je spojená s Carlem Gioldonim a jeho Popraskem na laguně. V přístavním městečku jsme trávili čas oběda, což pro některé znamenalo zakusit plody místního moře. Jakmile skončil rozchod, čekalo nás nemilé překvapení. Dveře katedrály se neotevřely, a plánovaly tak zůstat až do pěti hodin na mši. Nastala tak mezera v programu, akorát na zmrzlinu a kávu a pak hurá do autobusu.

Následoval přejezd do Aquileii. Tady nás nadchla bazilika s úchvatnými mozaikami. Nejstarší mozaiky však ve středověku překryli, takže je naše oko mohlo spatřit jen díky pilné práci archeologů. Při prohlídce jsme museli mít nasazená sluchátka, od kterých se museli vrátit pytlíček.

Poté jsme prošli městem až k našemu ubytování, kde jsme zanechali zavazadla a vydali se na večeři do sousedního města. Nakoupivše cestou potraviny v supermarketu, těsně po západu slunce a po manévrech na kruhovém objezdu jsme dorazili do Grada. Zde nás uchvátila nejen atmosféra u moře, když nebe hrálo všemi barvami, ale i krásná architektura. Dojem kazili pouze všudypřítomní komáři. V nočním městečku vyhrávala živá hudba a restaurace praskaly ve švech, krásné ovšem bylo jen tak se i procházet. S městem jsme se rozloučili opět z kruhového objezdu, jehož opětovné obkroužení nám po našem naléhaní pan řidič dopřál a pak nás již přivítaly pokoje.

Škola zpracovává v souvislosti s využitím webových stránek pouze takové cookies, které jsou nezbytně nutné pro zajištění provozu webových stránek a internetových služeb u kterých není nutno získat souhlas uživatele webu (technické a relační cookies).
Ok