Dne 12. 4. 2024 se ve vinárně U Vávrů na Královských Vinohradech uskutečnilo studentské filozofické kolokvium Filozofie jako způsob života. Pierre Hadot a tradice duchovních cvičení, a to jako součást volitelného semináře Filozofická cvičení, který na Gymnáziu Nad Štolou vede pan učitel Robin Pech. Zúčastnili se zejména absolventi semináře, tzn. studentky a studenti maturitních ročníků, avšak kolokvium bylo otevřené jak studentkám a studentům nižších ročníků, současným i bývalým vyučujícím naší školy, tak širší veřejnosti. Pozvánku přijali také oslovení zástupci české akademické obce, prof. Václav Bělohradský (PrF UK), doc. Jindřich Karásek (FF UK) a dr. Petr Vaškovic (FF ÚPOL).
Na kolokviu vystoupilo celkem šest referujících, z nichž každý svým vlastním způsobem navazoval na koncepci tzv. „duchovních cvičení“, kterou v knize Co je antická filosofie? představil francouzský filozof a historik filozofie Pierre Hadot. Kromě výkladu jednotlivých typů duchovních cvičení, která zahrnují nejrůznější praktiky intuitivního, diskurzivního či tělesného charakteru, jakými jsou např. kontemplace, meditace, dialog, ale i úprava stravovacího režimu, se každý z referujících dále zaměřil na své vlastní, samostatně volené téma, které uvedl do souvislosti s vybranými naukami alespoň jedné z antických filozofických škol (platonismus, aristotelismus, stoicismus, kynismus, skepticismus).
První příspěvek Kosmická zkušenost – pohled astronautů na svět byl v režii Ondřeje Kříže (O8A) a zaměřil se na zkušenosti astronautů a kosmonautů, kteří mohli na vlastní kůži zakusit to, co s sebou přináší pohled na Zemi z prostoru kosmu. Následoval příspěvek Matěje Oržendoviče (O8B) Nahradila evidence askezi? Kontext a význam díla René Descarta, který se týkal interpretace základního principu karteziánské filozofie vyjádřeného výrokem „Myslím, tedy jsem“. Třetí příspěvek Davida Duszka (O8B) Pragmatismus a jeho pojetí pravdy byl věnován pragmatické filozofii Williama Jamese a Karla Čapka, jednoznačně nejvýznamnějšího českého představitele pragmatismu. Následoval příspěvek Michaely Čapkové (O8A) Konfucianismus a duchovní cvičení antického Řecka, který se zaměřil na hledání podobností a rozdílů mezi západní a východní filozofickou tradicí. Oldřich Nohýnek (O8B) se v příspěvku Jméno růže: role smíchu a humoru v poznání věnoval analýze světoznámého románu Umberta Eca, který se pokusil interpretovat v kontextu vybraných motivů antické filozofie a křesťanské spirituality. Závěrečný příspěvek Ondřeje Stráníka (O8B) Simone Weilová – Rezignace a hladovění se zabýval problematikou askeze a pozornosti v myšlení a díle francouzské filozofky a mystičky Simone Weilové.
Všechny příspěvky provázela plodná a inspirativní diskuse. Celá akce se nesla v příjemné, přátelské a kolegiální atmosféře, a není proto vyloučeno, že se pro velký úspěch bude konat i v příštím školním roce.
David Duszek a Robin Pech