V pátek 4. března 2011 jsme měli tu čest přivítat na naší škole profesora Martina Hilského, předního překladatele a odborníka na Shakespeara. Stejně jako v loňském roce k nám přišel přednášet na téma Shakespeare. Loni se profesorovo vystoupení týkalo Shakespearových sonetů, letos byly hlavním tématem ženské postavy v Shakespearových hrách.
Profesor Hilský se za ten rok vůbec nezměnil. Stále to je ten samý vysoký, štíhlý, charismatický muž v černém obleku a s úsměvem na tváři. Poté, co představil svou maličkost, začala přednáška na téma „Ženy v Shakespearových dílech“. Já jsem měla to štěstí, že jsem byla na obou přednáškách a mohla jsem si užít jeho kultivovaný projev a jeho hluboký a uklidňující hlas. Přesně díky tomuto a hojné gestikulaci, pomocí které svým přednáškám dodává ten pravý „šmrnc“, ho všichni napjatě poslouchali. Vážně, toho by poslouchal i ten, který by nechtěl.
Co se týče přednášky, nebudu ji zde přepisovat, protože na živo od autora to je mnohem lepší. Ale hned na začátku jsme se dozvěděli, že Shakespeare byl vlastně velkým obdivovatelem žen. V jeho dílech bývaly ženské hrdinky vždycky ty chytřejší, šikovnější a schopné dosáhnout toho, čeho chtěly. Shakespeare je vždycky popsal tak, aby měly tyto vlastnosti: chytrost, lstivost, odhodlanost, cílevědomost, jemnost a v neposlední řadě krásu. A pak z toho stvořil příběh, kde ženy nepodlehly intrikám, naopak, samy se staly šedou eminencí v pozadí, u které nebyla známa hned na první pohled její existence. Ženy se staly tou tajemnou osobou řídící společnost skrze muže, již o tom neměli ani tušení. Nebo vystoupily ze stínů mužů a pustily se do boje i bez skrývání. Je opravdu úžasné, jak si ve své době Shakespeare uvědomoval, že ženy nejsou jen to slabší pohlaví, ale že v sobě mají také velmi ceněné vlastnosti a nezkrotného ducha. Byl to sympatický chlapík, ten Shakespeare, že?
Dále jsou na řadě Shakespearovy milostné trojúhelníky, tady lépe řečeno n-úhelníky. A ve skutečnosti nejsou ani milostné. Jde o to, že žena se převlékne za muže a v převleku se zamiluje do hlavního hrdiny, ale ten se zamiluje do ní, samozřejmě v ženské podobě, a pak si jí, ale pro změnu v jejím mužském převleku, vylévá své srdce. Nebo jiný příběh, kdy ten a ten si musí, nebo naopak nesmí, vzít tu a onu a dále se okolo všeho všude plete dalších x postav. Opravdu jsme se při skvělém a zábavném vysvětlování těchto spletitých situací hodně nasmáli.
V podobném duchu běžela nejen první, ale i celá druhá hodina vystoupení pana profesora, ta však již byla zasvěcena dotazům. Na všechny, jen tak mimochodem, odpovídal pan profesor rád a bez zaváhání. Není tedy vůbec divu, že konec přednášky se odehrál při bouřlivém potlesku od stojícího obecenstva.
Závěrem bych ráda podotkla, že to byly opravdu dvě skvělé hodiny. Jako loni, tak i letos jsem se dozvěděla mnoho nového a zajímavého a byla bych velice ráda, kdyby se podobně skvělá přednáška profesora Hilského opakovala i příští rok!
Kristýna Marková, S6B
