Proč S ušima na cestách? Další expedice potřebovala nápad a realizátory. Realizátory jsou p. p. Lorencová a p. p. Lerch, kteří společnými silami dali vzniknout sérii podcastů, které přibližují Albánii českému posluchači https://www.youtube.com/@usimanacestach. Vzniklo i triko fanklubu podcastů a expedice. A série pohlednic, které jsou inspirované místy, jež navštívíme.
Krátce k průběhu. Hektický odjezd, mírné zpoždění na D1, důkladná kontrola na čtverých hranicích čili další zdržení. Ráno Ohrid, vaření na parkovišti, prohlídka historické části s ikonickými výhledy na nejstarší evropské jezero Ohrid. Večer krátké zastavení v Bay of Bones. A ještě nádherně romantická večerní vycházka v areálu kláštera sv. Nauma. Další hranice a přejezd do kaňonu Lengarici, kam jsme dorazili ve čtyři hodiny ráno. Stavba stanů a spánek ve vodorovné poloze. Hurá!
Ráno nás ze spacáku vyhání sluníčko. Snídaně, prezentace odchytaných živočichů a odchod směrem k Osmanskému mostu a na vyhlídkový okruh nad kaňonem. Dechberoucí výhledy. Bunkry. A na závěr očekávané koupání v teplých pramenech.
Konečně parádní spaní celou noc. Klidný kemp, příjemní majitelé… Balení, prezentace úlovků, odjezd. Cestou do Permetu nás čekaly výhledy na poslední divokou řeku v Evropě – Vjosu. Naštěstí Albánie opustila od plánované výstavby přehrady a nyní už je Vjosa národním parkem. Permet, Městská skála, želvy, bunkr, centrum, neuvěřitelně levné ovoce a zelenina, směnárna a konečně i simka
Zastávka v místní sýrárně s ochutnávkou fety a kaškavalu spolu s nezralými ořechy plněnými mandlemi a naloženými v medu. Sýrárna začínala v bunkru z dob Mussoliniho. Dnes už je samozřejmě daleko rozsáhlejší a z bunkru je spíš jen cosi jako muzeum. Kelcyre – průjezd a pár kilometrů za ním… Skutečnost předčila představy, místo známé z fotek – parkoviště u hotelů za Kelcyre, vodopády, které jsou pod terasou hotelů, byly snové, pak ale přišel půlhodinový úmorný pochod k tajnému místu a na druhý pokus nalezené Modré oko. Žádné z těch, které jsou v průvodcích. A doufejme, že v nich dlouho ani nebude. Na závěr dne podvečerní procházka po Gjirokasteru. Výšlap na hrad nám dal zabrat, ale nelitoval snad nikdo. A je jasné, že při další návštěvě je potřeba tomuto městu (nejkrásnějšímu v Albánii) věnovat více času. Kemp v Sarandě, malá večerní vycházka k moři, Korfu na dohled. A zítra nás čeká Butrint!