V pátek 17. května 2024 měla naše třída K5A možnost navštívit Mateřskou školu U Uranie. Ráno jsme zahájili menším koncertem ve jmenované školce, do kterého se zapojily i tamější děti. Nechyběly známé písně jako: „Kočka leze dírou“, „Pec nám spadla“ nebo také třeba „Hlava, ramena, kolena, palce“.

Po zazpívání všech vybraných písniček děti dostaly omalovánky, které vytvořili naši výtvarně nadaní spolužáci. Poté jsme se s dětmi rozloučili a vydali se tramvají do Českého muzea hudby nacházejícího se blízko zastávky Hellichova. V muzeu jsme si prohlédli historické hudební nástroje, některé nástroje jsme si i vyzkoušeli a na závěr jsme si zazpívali. Děkujeme paní profesorce Tormové za skvěle vymyšlený a zorganizovaný den a doufáme, že budeme mít možnost si toto ještě někdy zopakovat.

Matyáš Račák, K5A

Proč S ušima na cestách? Další expedice potřebovala nápad a realizátory. Realizátory jsou p. p. Lorencová a p. p. Lerch, kteří společnými silami dali vzniknout sérii podcastů, které přibližují Albánii českému posluchači https://www.youtube.com/@usimanacestach. Vzniklo i triko fanklubu podcastů a expedice. A série pohlednic, které jsou inspirované místy, jež navštívíme.

Krátce k průběhu. Hektický odjezd, mírné zpoždění na D1, důkladná kontrola na čtverých hranicích čili další zdržení. Ráno Ohrid, vaření na parkovišti, prohlídka historické části s ikonickými výhledy na nejstarší evropské jezero Ohrid. Večer krátké zastavení v Bay of Bones. A ještě nádherně romantická večerní vycházka v areálu kláštera sv. Nauma. Další hranice a přejezd do kaňonu Lengarici, kam jsme dorazili ve čtyři hodiny ráno. Stavba stanů a spánek ve vodorovné poloze. Hurá!

Ráno nás ze spacáku vyhání sluníčko. Snídaně, prezentace odchytaných živočichů a odchod směrem k Osmanskému mostu a na vyhlídkový okruh nad kaňonem. Dechberoucí výhledy. Bunkry. A na závěr očekávané koupání v teplých pramenech.

Konečně parádní spaní celou noc. Klidný kemp, příjemní majitelé… Balení, prezentace úlovků, odjezd. Cestou do Permetu nás čekaly výhledy na poslední divokou řeku v Evropě – Vjosu. Naštěstí Albánie opustila od plánované výstavby přehrady a nyní už je Vjosa národním parkem. Permet, Městská skála, želvy, bunkr, centrum, neuvěřitelně levné ovoce a zelenina, směnárna a konečně i simka

Zastávka v místní sýrárně s ochutnávkou fety a kaškavalu spolu s nezralými ořechy plněnými mandlemi a naloženými v medu. Sýrárna začínala v bunkru z dob Mussoliniho. Dnes už je samozřejmě daleko rozsáhlejší a z bunkru je spíš jen cosi jako muzeum. Kelcyre – průjezd a pár kilometrů za ním… Skutečnost předčila představy, místo známé z fotek – parkoviště u hotelů za Kelcyre, vodopády, které jsou pod terasou hotelů, byly snové, pak ale přišel půlhodinový úmorný pochod k tajnému místu a na druhý pokus nalezené Modré oko. Žádné z těch, které jsou v průvodcích. A doufejme, že v nich dlouho ani nebude. Na závěr dne podvečerní procházka po Gjirokasteru. Výšlap na hrad nám dal zabrat, ale nelitoval snad nikdo. A je jasné, že při další návštěvě je potřeba tomuto městu (nejkrásnějšímu v Albánii) věnovat více času. Kemp v Sarandě, malá večerní vycházka k moři, Korfu na dohled. A zítra nás čeká Butrint!

Každý rok se 15. května pořádá Český den proti rakovině. Jedná se o nejstarší dobročinnou sbírku v ČR, kterou pořádá již od roku 1996 nezisková organizace Liga proti rakovině Praha, jejímž cílem je snížení úmrtnosti na zhoubné nádory v České republice. Mnozí z vás jste se již pravděpodobně po cestě do práce nebo do školy někdy setkali s dobrovolníky ve žlutých tričkách s látkovými kasičkami prodávajícími žluté květy měsíčku lékařského s barevnými pentličkami. Ty mají každý rok jinou barvu v souladu s tématem sbírky, které se každý rok mění.

Letos se konal již 28. ročník, stužky byly tmavě růžové a vybíralo se především na prevenci proti rakovině prsu. Naše škola se sbírky také účastnila. Pod vedením paní prof. Selingerové a s mojí výpomocí jsme prostřednictvím 20 kasiček a více než 30 dobrovolníků z kvint a 1S celkem vybrali přes 85 tisíc korun. Také jsme rozdávali letáčky s informacemi o možnostech prevence nádorů prsu a detaily k screeningovým programům, které aktuálně probíhají v České republice.

V letošním roce budou získané finanční prostředky použity na nádorovou prevenci, zlepšení kvality života onkologických pacientů, podporu onkologického výzkumu a vybavení onkologických pracovišť.

Chtěla bych touto cestou poděkovat nejen paní profesorce Selingerové a všem, kteří se aktivně sbírky zúčastnili, ale i všem, kdo sbírku podpořili a ve středu 15. května spolu s námi hrdě nosili žlutý kvítek připnutý na oblečení.

Valentýna Křesťanová, K5A

Sedím v letadle, je 22:18 místního času a před námi je cílová stanice Dalian. Kolem sebe vidím partu mladých (cestou unavených) úžasných lidí, kteří jedou reprezentovat svoji vlast na další Mistrovství světa středních škol ve fotbale. Tentokrát v Číně. Hlavou mi běží spoustu analogií s podobným zážitkem, který pro mne připravili chlapci našeho gymnázia. Ten se odehrál v Srbsku, přesně před pěti lety. V telefonu mi píšou mimo jiné právě tito kluci a přejí mně a celému našemu týmu mnoho úspěchu, ale i zážitků. Cítím z nich velkou podporu a věřím, že i tento turnaj bude pro nás minimálně stejně speciální, jako byl tenkrát v Bělehradu. Právě jeden z chlapců, kteří stáli u zrodu onoho úspěchu a zapsali se nesmazatelným písmem do historie samotného šampionátu, našeho gymnázia, ale především i mého života, vytvořil článek, který vystihuje podstatu toho, proč to všechno děláme. Láska, fotbal a přátelství. Mluvím o Adamu Gabrielovi, který vyjádřil na několika stránkách důvod, proč se tak rádi tomuto sportu i této práci věnuji.

F. Soukup

https://www.bezfrazi.cz/pribehy/adam-gabriel/skolni-turnaj